Škrkavky
Škrkavky (Ascaridy) jsou celosvětově rozšíření parazité. Jedná se o hlístici přímým vývojovým cyklem, jejíž dospělci měří podle druhu 10–30 cm a lokalizují se v tenkém střevě hostitele. Je jedním z nejběžnějších parazitů člověka vůbec. Odhaduje se, že u nás je infikováno minimálně 1/5 populace.
Vývojový cyklus:
Samice vyprodukuje asi 200 000 vajíček za den. Oplozená vajíčka se dostanou z těla jedince ven výkaly. Po opuštění těla se ve vajíčku vyvine larva (to trvá asi 2 až 3 týdny) a poté se vajíčko stává infekční. V tomto stadiu jsou velmi odolné a vydrží i několik měsíců.
Do těla se infekční vajíčka dostávají pozřením nebo vdechnutím. Můžete dodržovat hygienu jak chcete. Larva přežívá v půdě. Pokud na zahrádce pěstujete zeleninu nebo ji dostanete třeba od souseda (jako že bio – kdo by nechtěl, že), stačí, že do záhonu kočka vykoná svoji potřebu (vysvětlete jí, že zde bude mrkev nebo salát) a larvy ulpí na zelenině. Můžete zeleninu mýt, jak chcete vodou, vždy tam nějaká mikroskopická, okem neviditelná larvička zůstane. Museli bychom zeleninu mýt lihem…..No, myslím, že jsme normální. Od jakživa je lepší a kvalitnější hnojení přírodním hnojem, než umělými hnojivy. Viz tabulka srovnání obsahu živin v půdě.
Další způsob přenosu je běžná situace – mnoho z nás má domácí mazlíčky – psy a kočičky. Tito se čistí jazykem od konečníku až po srst. Jazykem tak přenášejí mikroskopická vajíčka, která ulpívají na srsti. Každý si rád pohladí pejska nebo kočičku. Vajíčka máme potom na rukou. Myslím že není moc lidí, kteří by si ruce pravidelně myli lihem J. Vajíčka jsou i na polštáři, na kterém kočička spala apod. Mnozí mazlíčci s námi spí i v posteli.
Po pozření larva škrkavky putuje do žaludku, odkud proniká do krevního oběhu a tudy se dostává do plic. Tedy v tom lepším případě. Někteří jedinci jsou krevním oběhem rozneseni do různých částí těla.
V plicích dorůstá délky od 1 cm. Byli odchyceni i jedinci ve výjimečném případě i délky až 5 cm. Svým pohybem v plicích dráždí ke tvorbě hlenu a ke kašli. Ve vykašlaném hlenu je opět spolknutá a vrací se do žaludku, odkud již připravená putuje do tenkého střeva, kde se uchytí. Někteří jedinci se dostanou s hlenem zejména ve spánku do nosních prostor a odtud mohou napadnout přímo mozek nebo oko.
Jedinci zanesení do jiných orgánů putují tělem. Svým sekretem si udělají otvor a projdou jak stěnou cév, tak stěnou jakéhokoliv orgánu. Napadenými orgány mohou být ledviny, dále pak mozek, oko, mícha a podobně.
V případě velmi silných infekcí mají červi schopnost pronikat do vývodů žlučovodu a slinivky břišní nebo do slepého střeva. Tímto pohybem mohou vyvolat celou řadu zánětlivých onemocnění. Je to například, cholecystitida, což je zánět žlučníku, dále cholangitida(zánět žlučových cest), pyogenní jaterní abces (ložisko hnisu v játrech).
Tak jako člověk zcela běžně ve svém těle různě hostí viry a bakterie, tak i tento tvor nejen, že způsobuje sám sebou poškození orgánů, ale si tyto bakterie svým putováním nese s sebou a cestou je po našem těle rozsévá, čímž může způsobit různé záněty. Např. záněty slinivky břišnía slepého střeva, zánět bránice apod. Při silných infekcích může dojít k tomu, že červi pronikají až do úst nebo do análního otvoru.
Tak jako člověk zcela běžně ve svém těle různě hostí viry a bakterie, tak i tento tvor nejen, že způsobuje sám sebou poškození orgánů, ale si tyto bakterie svým putováním nese s sebou a cestou je po našem těle rozsévá, čímž může způsobit různé záněty.
Všichni jedinci potřebují potravu. Askaridy ji vstřebávají celým povrchem těla. A protože potravu přijímají, také i vylučují. Jejich produktem jsou jedovaté toxiny, které nejenom zatěžují játra a ledviny, aby byly vyloučeny z těla (únava), ale nás také ovlivňují. Nezřízené chutě, vlčí hlad apod. mohou být následkem působení askarid.
Další příznaky, které mohou ukazovat na jejich přítomnost v těle jsou občasné průjmy střídavé se zácpou. Plynatost, nafouknuté břicho, celková nepohoda v břišní krajině a při trávení. Tyto příznaky nelze zvládnout dietou, ani sebekázní. Čím méně jídla, tím víc je človíčkovi ouvej – škrkavky prostě mají hlad a tak si o potravu řeknou. A řeknou si o to, co jim prospívá. Bývají to právě největší prohřešky proti zdravé výživě – sladké, kořeněné, slané potraviny s velmi výraznou chutí – tedy éčka jako zvýrazňovače chutí apod. Myslím, že nemusím rozvádět.
Jedinci v tenkém střevě pohlavně dozrávají a množí se. Dožívají se běžně 1- 2 roky věku. Mohou způsobit perforaci střeva nebo jeho ucpání. Obojí může mít fatální následky.
Některé druhy škrkavek, které běžně hostí člověk: Askaris lumbricoides – Škrkavka dětská, Toxokara cati – škrkavka kočičí, Toxokara canis – skrkavka psí, Askaris suum – škrkavka prasečí. Všechny tyto druhy jsou přenosné na člověka.
http://www.doktorka.cz/az-petina-lidi-je-infikovana-psimi-a-kociimi-skrkavkami-/