Výživa

Posted in on 17 Říj 2014

Výživa v těhotenství

Ženský organismus prodělává během těhotenství významné změny, jejichž prvořadným cílem je zabezpečit zdárný vývoj plodu. Během čtyřiceti týdnů z jediné oplozené buňky – vajíčka – vyroste jedinec vážící kolem 3000 gramů, což představuje 200 miliónů buněk. Plod vyvíjející se v děloze matky je zásobován živinami, které přicházejí krevní cestou z placenty. Metabolizmus ženy v období těhotenství je naprogramován tak, že prioritně dodává „stavební materiál“ plodu. Pokud se potřebných živin ve stravě matky nedostává, pak dochází k jejich odbourávání ze zásob v mateřském těle (např. vápník se vyplavuje převážně z kostí, které představují jeho největší rezervu). Častý je výskyt chudokrevnosti kojenců, který je způsoben malými zásobami železa v mateřském těle, stejně jako nedostatkem tohoto prvku ve stravě matky.

Netěhotná žena s průměrnou hmotností potřebuje asi 2000 kcal/den. Bazální metabolismus ženy se v těhotenství zvyšuje až o 25 procent, což představuje navýšení energetického příjmu o 0-200 kcal/den. Kalorická potřeba gravidní ženy se mění s délkou těhotenství. V prvním trimestru se navyšuje pouze 85 kcal/den, ztrojnásobí se během druhého trimestru a poslední tři měsíce těhotenství, kdy dochází k intenzivnímu nárůstu hmotnosti plodu, se tato potřeba zvyšuje o 1990 kcal/den (např. jeden 150 gramový bílý jogurt představuje 100 kcal). Povšimněme si, že v prvním a druhém trimestru je navýšení kalorického příjmu z potravy poměrně malé. O to více by měla být pozornost zaměřena na kvalitu konzumované potravy.

Vyvážená strava matky zajistí dostatečný přísun základních složek potravy (kvalitní bílkoviny, cukry, tuky, vitaminy, minerály a stopové prvky), takže až na několik výjimek není potřeba dalšího doplňování těchto složek tabletami.

Bílkoviny jsou zdrojem aminokyselin, z nichž si organismus vytváří své vlastní bílkoviny – jsou to vlastně stavební součásti k výstavbě buněk, tkání a orgánů. Plnohodnotné bílkoviny jsou takové, které obsahují všechny esenciální aminokyseliny. Pocházejí ze živočišných zdrojů (mléko, vejce, částečně maso). Rostlinné zdroje bílkovin jsou tzv. neplnohodnotné. Znamená to, že vždy nějaká esenciální aminokyselina chybí. Avšak kombinací rostlinných zdrojů zajistíme přísun všech esenciálních aminokyselin (např. kombinace luštěnin a obilovin). Esenciální aminokyseliny jsou takové, které náš organismus nutně potřebuje, neumí si je vytvářet a je závislý na jejich příjmu z potravy.

Tuky jsou nositelem energie a součást některých hormonů. Upřednostníme rostlinné oleje lisované za studena, ideální je jejich střídání (slunečnicový, řepkový, olivový). Nezapomeneme do jídelníčku zařadit sladkovodní a mořské ryby, které jsou zdrojem nenasycených mastných kyselin, označovaných jako omega-3 a omega-6, podporujících správný vývoj mozku.

Sacharidy jsou též zdrojem energie, uplatňují se ve složitých metabolických cyklech. Nacházíme je v obilí, rýži, bramborách a luštěninách. Tyto komodity obsahují složité cukry, tzv. polysacharidy. Maximálně omezíme konzumaci jednoduchých cukrů (sladkosti, zákusky), které velmi rychle rozkývají hladinu cukru a následně i inzulinu v krvi.

Z vitaminu zasluhuje zvláštní pozornost kyselina listová. Je důležitá pro růst a dělení buněk, podporuje krvetvorbu v kostní dřeni a zasahuje do imunitního systému. Její dostatečný přísun

je prevencí defektu neurální trubice, ze které se vyvíjejí mozkové struktury plodu. Největším zdrojem kyseliny listové jsou játra, ledviny, droždí, obiloviny, listová zelenina a luštěniny.

Zvýšená potřeba železa (zdrojem je maso, vnitřnosti, luštěniny, obiloviny, olejnatá semena včetně máku) a vápníku (v mléce a mléčných výrobcích, luštěninách a rybách) byla zmiňována.

Ve výčtu těch nejdůležitějších minerálních látek nelze opominout jod. Nejlepším přirozeným zdrojem jsou mořské ryby, vejce a mléčné výrobky. Nedostatek jodu v těhotenství vede k závažným poruchám mozku plodu, ale vysoké dávky mohou způsobit tzv. tyreotoxikózu a zhoršovat imunitní poruchu štítné žlázy. S tímto prvkem je nutno zacházet opatrně. V současné době se používá jodizovaná sůl v pekárenství i v masném průmyslu. Opakovaně se potvrdilo, že lze zcela pokrýt denní potřebu jodu z běžných potravin. Zde ještě upozorníme na látky označované jako strumigeny, obsažené hlavně v okopaninách (kapusta, zelí). Blokují vstřebávání jodu ze střeva, a proto by jejich zařazení v jídelníčku mělo být přiměřené.

Těhotná žena je více náchylná k infekcím zažívacího traktu při konzumaci nevhodně upravené stravy. Obávanými patogeny jsou Salmonella, Escherichia coli a Listerie, které mohou způsobit těžké střevní katary, a dokonce i septické stavy ohrožující život nejen plodu, ale i matky. Nastávající matka by se měla rozhodně vyhnout konzumaci syrového nebo uzeného masa, syrových ryb a mořských plodů. Riziková mohou být nedostatečně tepelně upravená vejce (Salmonella) nebo kuřecí maso (Campylobacter).

Závěrem lze konstatovat, že veškeré živiny potřebné pro správný vývoj plodu jsou obsaženy v běžných potravinách. Užívání multivitaminových přípravků by mělo být určeno pouze pro těhotné ženy se zvláštními potřebami – vegetariánky, alergičky a při vícečetném těhotenství, ev. u matek kuřaček. V ostatních případech představují tyto stravní doplňky jen jakousi pojistku.

Víc než na množství potravy by se nastávající maminka měla zaměřit na její kvalitu. Preferovat co nejpřirozenější potravinové zdroje bez jejich zbytečného průmyslového zpracování, nejlépe v biokvalitě. Maximálně tak omezí přívod různých chemických látek do organismu (konzervanty, barviva, stabilizátory apod.), které přicházejí přes placentální bariéru do tělíčka plodu a mohou později vyvolávat alergické reakce.

Prekoncepční detoxikace matky (ev. i otce) a respektování zásad racionální vyvážené stravy jsou dobrým předpokladem, aby těhotenství, porod a další vývoj děťátka probíhaly šťastně a bez komplikací.

www.bambiklub.cz

delfin

Komentáře nejsou povoleny.