Helminti
V povědomí většiny z nás je, že „červíci“ žijí v trávicím traktu. Opravdu je tam najdeme nejčastěji. Méně známá je však skutečnost, že některé druhy putují v podstatě celým tělem vč. mozku. Jiné druhy najdeme speciálně v játrech, jiné v krvi apod. Člověk může být jak definitivním hostitelem, tak mezihostitelem.
Vzájemné působení parazita a hostitele vždy záleží na kondici samého hostitele. Někomu se parazité neuchytí a když, tak se nemohou natolik rozmnožit, aby škodili, u jiného jedince mohou způsobit zdravotní komplikace a v některých případech smrt.
Co se týká světového rozšíření, už dávno neplatí, že některé druhy se vyskytují pouze v Africe, jiné v jižní Asii. S rozšířeným turistickým ruchem, migrací obyvatelstva se tyto druhy rozšiřují po celém světě.
Tito parazité mají obvykle složitý životní cyklus a až na malé výjimky, aby dospěli, vystřídají hostitele.
Vajíčka odcházejí z definitivního hostitele většinou stolicí, mohou pronikat kůží, ústy při kašli, ale přenos mohou zprostředkovat některých (zejména těch žijících v krvi) i komáři.
Do hostitelova těla se vajíčka a larvičky dostávají vodou, potravou (zejména málo tepelně upraveným masem nebo rybami), nádechem, průnikem kůží (schistozomy, měchovci, háďátka střevní, apod.), a hmyzím štípnutím.
style=“text-align: right;“>