Roztroušená skleroza
Roztroušená skleróza
Roztroušená skleróza (zkráceně RS ) je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém lidský imunitní systém napadá vlastní centrální nervovou soustavu. Nejčastěji vzniká u mladých lidí mezi dvaceti až čtyřiceti lety života a její výskyt je 2x častější u žen než u mužů. V České republice žije asi 10 000 lidí trpících roztroušenou sklerózou. Její příčina stále není známa, a proto dosud nebyl nalezen ani žádný lék. Příznaky a průběh nemoci mohou probíhat u každého zcela odlišně, protože záleží na postižené oblasti mozku a míchy.
Roztroušená skleróza ovlivňuje schopnost nervových buněk v mozku a míše spolu vzájemně komunikovat, čímž se mohou vyskytnout prakticky jakékoliv neurologické symptomy, které často přechází ve fyzickou invaliditu a neuropsychiatrické poruchy. Průběh nemoci je zcela nepředvídatelný – u někoho dochází k lehkým tělesným potížím a u někoho může dojít až těžké invaliditě.
Přestože o procesech, které se podílejí na rozvoji choroby, je známo mnoho, samotná příčina vzniku onemocnění je stále neznámá. Mezi teorie patří genetické vlivy a infekce dosud. Během studií došlo i k odhalení různých rizikových faktorů prostředí.
Pro roztroušenou sklerózu neexistuje žádná známá léčba. Dostupné léky se zaměřují především na zmírnění obtíží, předcházení nových atak, zpomalení progrese onemocnění a zabránění invalidity.
Komentář ing. Bláhové o příčinách roztroušené sklerózy:
Příčina RS je komplexní soubor několika patogenů. Ani dvě RS nejsou naprosto identické, proto je nutno pečlivě měřit každého pacienta individuálně a sestavit mu kúru na míru, nicméně je tu několik styčných opěrných bodů, které má většina eresek, a to obrna, pomalé viry, borrelie nebo klíšťová encefalitida, plasmodia, vlasovci, améby a tasemnice.
Nejčastěji se vyskytující tasemnicí, která zakládá své cysty v mozku je Taenia Solium (Tasemnice dlouhočlenná) z vepřového masa. Hned na druhém místě je Echinococcus multilocularis (Měchožil větvený), E. granulosus (Měchožil zhoubný) a Dipylidium caninum (Tasemnice psí)
Léčba RS trvá od tří měsíců po rok a půl. Ve hře není jen „šťastné“ umístění cyst, ale i počáteční stav klienta. Soubor patogenů je individuální a různorodý. Důležité je nasazení klienta, různé obavy, tlaky rodiny, oddalování léčby kvůli dovoleným, financím a jiné faktory včetně lenosti a pohodlnosti. Velmi dlouho trvá léčba u klienta, který dlouhodobě bral kortikoidy a jeho imunitní systém je těžce poškozen. Trvá i měsíc než dokážeme vyplavit z těla poslední zbytky kortikoidů. Souběžné užívání kortikoidů s detoxikačními prostředky je naprosto vyloučeno, míjí se účinkem. Klient však nadále může souběžně užívat léky Avonex, Copaxon a biologickou léčbu.
1. Obrna - dostane se do nás očkováním. Očkují nás živou vakcínou (sirup), takže pediatři pomalu připravují práci neurologům. Štěstí má ten, kdo přežije. Bůhvíproč se přestala používat Salkova neživá vakcína z roku 1953, která plně postačovala splnit úkol-vybudit imunitní obranu proti tomuto viru. Proto lékaři ani nemohou naplno říci pacientům, co je zlikvidovalo. Buď to neví, nebo o tom z etických důvodů nemohou mluvit, stříleli by do vlastních řad. Léčba RS je pro lékaře příjemně dlouhodobá záležitost a pojišťovny jsou ochotny proplácet činnost RS – center, interferony, kortikoidy a drahou biologickou léčbu. Pro nemocnice a lékaře je to lukrativní. Nikdo nepočítá s tím, že se pacient vyléčí. Pětapadesátiletá lékařka RS centra Zlín řekla jedné mé klientce, že ještě neviděla za svůj život žádného pacienta s RS, který by se vyléčil.
Čím později alternativní léčba nastoupí, tím hůře. Obrna dokáže nenávratně poškodit nervové spoje a periferní nervy, potom už to žádná detoxikace nedá dohromady. Sedí-li klient na vozíku a nemoc trvá více než deset let, šance na uzdravení je velmi malá nebo nulová. Ideálně se pracuje s klienty s čerstvou diagnózou, kteří ještě nejsou poškozeni kortikoidy a další léčbou. Kortikoidy jsou natolik závažnou překážkou, že dokud se jich pacient nevzdá, nemá ani cenu zahajovat detoxikaci. Detoxikace se snaží imunitu posilovat, kortikoidy potlačovat. Oba postupy se vylučují. Obrna nebyla z populace zdaleka vymýcena, mám v databázi čtyři děti s DMO – dětskou mozkovou obrnou, a pacienti s ALS mají vedle pomalých virů také především obrnu. Imunitní systém průměrně zdravého člověk drží očkování zuby nehty na uzdě. Stačí však nenadálé vykolejení v podobě štípnutí infikovaným hmyzem, a pracně udržovaná rovnováha se hroutí. Klíště nebo komár nám může předat naráz až sedmero patogenů. Proto je roztroušená skleróza nemoc, která svého nosiče naprosto zaskočí, a vypadá jako spadlá z nebe.
2. Obrna není jen v mozku – tam pracujeme informatiky, ale i ve svalech, na močopohlavním traktu, atd….
3. Pomalé viry – poškozují nervovou soustavu plíživě a nenápadně. Kromě lentivirů může mít RS-kář i priony, BSE, CDJ, nebo jiné retroviry. Do pacienta se pomalý virus dostane jako kontaminace očkování, může být zděděný, může být přenesen bodavým hmyzem spolu s borrelií, nebo klíšťovou encefalitidou. Pomalé viry vyvolávají autoimunitu
4. Borrelie nebo FSME (klíšťová encefalitida) – statisticky nejméně častá. Také vyvolává autoimunitu, uvádím ji jen pro pořádek.
5. Plasmodia, evropské typy, po poštípání hmyzem. Vyvolávají autoimunitu, extrémní únavu, bolesti svalů a kloubů.
6. Vlasovci – po poštípání hmyzem, mohou za většinu RS- kových symptomů včetně rozmazaného nebo dvojitého vidění, bolesti svalů, slabosti svalů a únavy, vyvolávají autoimunitu
7. Tasemnice v mozku - způsobují závratě, nejistou chůzi, křeče a brnění rukou, deprese, omdlévání, kolapsy, úzkostné stavy.
8. Améby až na nervové soustavě – do mozku se mohou dostat při koupání, podél čichového nervu, očního nervu, ušima. Kromě koupání je tu rizikem pití kontaminované vody, konzumace zeleniny polévané kontaminovanou vodou, sexuální partner. Améby mají na svědomí nevysvětlitelné a vleklé záněty močového měchýře eresek, přispívají k očním zánětům.
Brnění, mravenčení, tuhnutí a necitlivost rukou nebo nohou mohou způsobovat patogeny pod body 1-5. Nutno je odstranit všechny. Kombinací MMS, informatik, Ivermectinu, Hetrazanu, Praziquantelu a Entizolu, někdy i Albendazolu, je možno tuto nemoc zvládnout zhruba v řádu jednoho roku, někdy i dříve, při disciplinovaném přístupu klienta. Nemoc je pak zcela a bez následků vyléčena, nejen nekonečně léčena. Český lékař nemá šanci eresku vyléčit, léky na parazity tady nejsou registrované, Entizol ho nenapadne a na viry nemá nic. I když zdánlivě podává antivirotika, na viry to nezabere, důkazem toho je jejich vlastní tvrzení, že ještě nikoho nevyléčili. Léčebny jsou plné vozíčkářů, které stát stojí obrovské peníze, a ještě musí škemrat o dotace od sponzorů, protože by se sami neuživili. Tito všichni lidé mohli pracovat a normálně žít, kdyby se neočkovalo živými viry a kdyby se tu vědělo o parazitech. Klidně to dejte do zprávy, podepíšu se pod to, dělám to 12 let.
Ing. Hana Bláhová
